El sofisticado carácter del campo de la enseñanza de idiomas y de la traducción, y la diversidad de factores que intervienen en su ámbito, Horák de la comprensión de sus detalles una části tarea muy compleja. EN este entorno, los componentes actúan recíprocamente durante una trayectoria difícilmente definida. El camino que va desde de un estadoceroconocimiento de lingüístico y sociokulturní uno deperfeccióncomprende numerosos elementos: la lengua, el sujeto, la cultura, el profesor, la metodología, atd.

 

EN este capítulo trataré, únicamente, los dos componentes que creo syn los más decisivos en todo proceso u operación relacionada con el campo de funcionamiento de la teoría de la Lengua Esclaera: lalengua, siendo la finalidad de nuestro esfuerzo, y elsujeto[1], que es la parte plenamente "afectada" por los procedimientos y los objetivos de dicho esfuerzo.

 

 

1.1.      La lengua

Důraz je kladen na to, že se jedná o tajemství, které se týká různých jazyků, jazyků, sociologií, atd. Las investigaciones, desarrolladas durante je tiempo, hicieron que estos estudios constituyeran una ciencia independiente en la que intervienen, cada vez más, otras ciencias de varios typos: biológicos, físicos, filosóficos a incluso religiosos (el valoro divino que otorga el Corán al árabe p. ej.).

Současně se jedná o zvláštní disciplínu, na terminologii vztahující se k koncepci evoluce vývoje paralelních věcí. Nazdáváme se, že je to momentální význam, který se odvíjí od alba (hlavně Saussure)[2]entrelenguaje, habla, lengua o idioma.

El Diccionario de la Real Academia Española definujelenguajecomo: "el spojeno s sonidos articulados con que el hombre manifiesta lo que piensa o siente ". En algunas acepciones lo definovat como sinónimo delengua. Nosotros adoptaremos, v němž je uvedeno, v definici a odvolání se na toto:"El uso del hablao la facultad de hablar. "Porhablaentenderemos (según el mencionado diccionario): "la realización del sistema lingüístico llamado lengua, ve kterém se jedná o individuální ejergikulum, které produkuje určitá identifikační značka, která je určena k dosažení cíle, medián pro realizaci ústní ospravedlnění ".Porlengua, nos referimos a:el systém komunikace a vyjádření verbálního propojenosti o národním společenství, o společném a různém systému, který je charakterizován tím, že je definován jako plnohodnotný, má jiný stupeň rozložení, je schopen rozlišovat mezi různými druhy, por švédsky impuesto a otros sistemas lingüísticos ".En cuanto aidiomu, usaremos este término como "sinónimodelengua ",salvo en algunos contextos particulares nuo es questo especialización de la contención, ara da apartecerá una nota justificativa.

Syn má mnoho výzkumů a publikací, které dávají přednost tomu,str. ej. Bloomfield(1950)ySteiner(1975)). Zneužívání embarga, ninguna obra ha podido, skutečně, prezentovat la lengua, což je esquema, které se vyvíjejí v analýze hříchu, které se odehrává v rozporu s obsahem. Vypadá to, že se jedná o místo, které se nachází na okraji lesa; los lingüistas la presentan de una forma, los idealistas de otra, los pragmáticos tienen una forma propia y muy distinta, atd.

En las siguientes páginas, intentaré ilustrar el concepto de Lengua de una manera muy concy a concordancia con finidad de trabajo.

1.1.1.Las charakterísticas de la Lengua.

A) La Lengua es estructurada.

"Víš tolik," řekl mudrc k průzkumníkovi, "ale vaše znalosti nejsou opravdu silné. Víte všechny tyto věci o slunci, kdy se zvedá a jak se nastavuje, jak daleko je a jak horké. Ale znám formu, a když to vysvětlím, slunce začne svítit. Znáte takovývzorec? "" Ne, "řekl průzkumník," jsem ohromen. A tento vzorec opravdu funguje? "" Příležitostně alespoň, "řekl moudrý muž," ale nemáte ani vzorec, že? "(Klein, 1991: 169).

 

La estructuración hace de la lengua a systema formado por varios conjuntos de reglas y forums mús las cuales resultaría muy diflucil el proceso su su adiciición y gestión. Según Gantier(1973: 134), operace de analisis-sintáxis, která se zrodila v lo largo del procesodel aprendizaje, gracias a esta caracteristica, es generador del uso inconsciente de la lengua:

 

"Některé jazyky jsou velmi komplexní, protože se liší od monteru a démonů.inconscient de ses idiotismes. "

Řeky(1983: 72) insist a que la estructuración de la lengua es un rasgo que nos muestra el verdadero funcionamiento de su complicado tejido:

 

"Jazyk je nesmírně komplikovanýfenomén, který nelze omezit na jednoduché podněty a reakce, aniž by byla narušena jeho pravá povaha a funkce. Každá jazyková výpověď bez ohledu na to, jak malá nebo zdánlivě jednotná (např. "Stop!") Má několik vrstev složitosti: fonologická (zvuky, intonace, stres, trvání), syntaktická (jeho pravidlo jako úplná výpověď) význam)."

 

Además, la estructuración de la lengua nos facilita na realización tareas communicativas muy complejas. Esto es lo que afirma Fries(1964: 76):

 

"Jazyk je strukturován. Tato strukturování je základní charakteristikou každého aspektu lidského jazyka a způsobila to více než jednoduché volání a příkazy. Poskytla lidskému jazyku moc pochopit a sdělovat složité zprávy. "

La lengua je nástroj komunikace, který je součástí interaktivních funkcí. Tento dokument obsahuje prvky, které souvisí s vylepšením komunikačního systému. Por tanto, los individualos poseen siempre una tendencia a remoldear dichos componentes según do necessadades, principalmente, communicativas:

 

"Il[le sujet], který bude mít původně v novém smyslu,moyen původní komuniké s autorem a dépasser la réalité familière. Úspěšně se vyvíjela společnost, která se rozhodla, že bude mít příležitost ke spolupráci s rodinou, která bude mít k dispozici australskou společnost, která bude mít přístup ke svým zdrojům a informacím différentes et beaucoup plus vastes que celles dues à son expérience directe des choses. "[3]

 

b) La Lengua je proměnná.

Los lingüistas han rezervado el términocambio lingüísticok nimž dochází v porovnání s různými obdobími historie lengua (Baron,1977: 2). Je třeba zdůraznit, že se jedná o záležitosti, které se týkají sociokulturní, geografické, politické, kulturní, geografické, kulturní a jiné povahy. K tomu, aby bylo možné vyloučit, že se jedná o vztahy mezi partnery, které jsou součástí přírody, personas que la ejercen. Dependiendo estos factores, la aptitudede cambio puede ser starosta, el caso del griego, latin y hebreo, o menor, como el islandés y el vasco.

Je to fenomén, v kantoně lásky, která se odvíjí od langaru, což potvrzuje Baron(1977: 1):

 

"(...),jazyk se neustále liší ve vztahu k takovým aspektům jako je výslovnost, rychlost articulation, nominální a verbální inflexe, adresy zvolené pro různé osoby v různých sociálních podmínkách apod. "

 

Sinové embargo, según De Villiersy De Villiers (1978), který má za to, že se jedná o kamaráda,:

l. Los sonidos: los sonidos separados del hablaprodukidos por el hablante, y cómo se articulan.

2. Zvukové fondy: los tipos de sonidos que fungcionan en el idioma para distinr entre diferentes palabras.

3. Rozlišování mezi různými druhy: propojení článků o akcích, které jsou odlišné od rozdílů mezi fondy.

4. Las reglas fonológicas: por las cuales combinanos los sonidos en palabras, y que explicas sistema varios de las formas de la terminaciones de las palabras en contextos fonéticos diferentes.

5. Na úvod: los kambios en el énfasis en en los acentos dentro de una frase, která má implicitní rozdíly v významu.

 

Las relaciones pragmáticas entre estas dos características son inseparables: la estructuración de la lengua dovolit el cambio y la evolución que, por parti, participa en la elaboración, relativamente lenta, del proceso de la formación organica de la lengua.

 

1.1.2.La naturaleza de la Lengua.

Tradiční los lingüistas vysvětluje, že přírodovědecká fakulta a argumenty, které se týkají výhradně názorů, které jsou spojeny s návodem na téma: formalismus a funkcionalizmus. Na definici jedné strany nám nevíme nic jiného, ​​než na to, co nás čekánebo eso, adoptamos lo que dicen Cooreman, Ann y Kilborn, Kerry (1991: 196) acerca del funcionalismo:

"Functionalismus je přístup ke studiu jazyka, který může být charakterizován řadou všeobecně přijatých předpokladů. Stručně řečeno, představuje hnutí v hlavním proudu lingvistiky, aby šlo mimo hranice jedné věty, a vychází z uznání, že vysvětlení jazykových forem musí obsahovat sémantické a pragmatické úvahy. "

 

Zatímco se jedná o srovnatelné postupy pro srovnání s rostlinami, které jsou k dispozici v Leech(1983: 46):

A. Los formalis(str. ej. Chomsky) tienden a ver la lengua, principiálně, bez duševní mentality. Los funcionalistas(str. ej. Halliday) suelen považuje za společenské a sociální fenomén.

b. Los formalistienden a explicar los universaleslingüísticos como a fueran derivados de la herencia lingüística genética común de la especie humana. Los funcionalistasvysvětluje, co se děje univerzálníde los usos de la lengua en las sociedades humanas.

C. Los formalisse nakloní a vysvětluje, jak se naučit, aby se dostalo do vnitřního prostředí a aby se zajistilo, Los funcionalistasse vkládá a vysvětluje, že komunikace mezi sociálními partnery a sociálními partnery je nutná.

d. Básicamente, los formalistasestudian la lengua como un sistema autónomo, mientras los funcionalistasla estudian en relación con función social.

 

Igualmente, pero a travez de su experiencia didáctica, Řeky(1968: 12) prefiere usar el términoaktivismopara referirse al funcionalismo, které jsou důležité pro to, aby se zohlednily principiální rozdíly mezi jednotlivými místy:

 

"Formalisté se většinou spoléhají na deduktivní formu výuky, která se pohybuje od prohlášení pravidla k jeho aplikacím v příkladu; aktivisté se zasazovali o to, že se student sám zajímá o zobecnění poté, co slyšel a používal určité formy v mnoha směrech - procesem indukčního učení. Formalisté s chvályhodným pohledem na důkladnost se někdy stanou příliš znepokojeni pedandským zpracováním jemných detailů gramatiky, kde jako aktivisté systematicky vyzývali k funkčnímu přístupu k struktuře, ve které se student nejprve učí co je nejužitečnější a nejvíce obecně použitelné, zůstává objevit v pozdějších fázích vzácné a výjimky. "

 

1.1.3.El problém lógico de la lengua.

Abordar je požadavek na to, aby se prokázalo, že se jedná o výzkumné úlohy, hlavně v oblasti psicologie. Zneužívání embarga, které se liší od zájmů, se odráží v tom, že se jedná o tajemství, které se týká jazykového problému: na paměti, na inteligenci (o pensamiento) a na propensión.

A) La memoria.

"Interpretujeme to, co zažíváme a ukládáme tlumočení.Právě tato interpretace je k dispozici pro vyhledávání, nikoliv pro původní nezpracované zkušenosti. "(Řeky, 1983: 70)

 

La memoria es el almacén lógico de toas las operaciones lingüísticas adquiridas a lo largo de los procesos de aprendizaje; en ella se manifests la utilidad de los elementos de la lengua. Je vysvětleno, že se jedná o informace, které by mohly být spojeny s mechanizmem kompozice a dekompozice, vysvětlující Gantier (1973). Repetizaci je proces, který se provádí na paměťové kapacitě paměti, která je spojena s daty. También, Según Rivers (1973: 71), la memoria no es sólo un depósito de contenidos concretos, sino que es má registru impresiones:

"Theopakování operace se předpokládá pro posílení stopy paměti. To říká něco o pohledu na učení, ale málo o operaci paměti, která je jasně považována za pasivní registr impresií. "

Pokud se jedná o normální průměrnou hodnotu, která se vypočítá podle očekávání, je nutné, aby bylo dosaženo co nejvyšší úrovně spokojenosti. Es unicen de mantenimiento que ayuda a la memoria a komplikovaná tecnicas avanzadas para la conservación automática de los datos, asi lo explica Rivers (1983: 73):

 

"Lidé musí mít něcokomunikovat. Co mají říkat, nebo to, co chápou, jsou za normálních okolností nějakým způsobem spojeny se souhrnem jejich zkušeností, což je rozsáhlá síť vzájemně propojených konceptů, které tvoří jejich dlouhodobou paměť, a to nejen na jejich minimální znalost forem a jednotky druhého jazyka. "

 

b) La inteligencia.

Los seres humanos estántos de una capacidad natural para procesar la lengua, tanto hablantes como oyentes (Klein, 1986: 39), což je Saussure denomina"faculté du langage". Síťová zásuvka není připojena k síti. Algunos muestran una gran capacidad y otros, embargo proti hříchu, syn incapaces de realizar su propia lengua:

"Ve skutečnosti existuje řada úspěšně produkujících lidí, kteří jsou považováni za" afázskou "nebo" nedokonalou "ve svém jazyce." (Sarles, 1986: 86)

 

Esto žádný význam, exkluzivně, jestliže existují síta kapacit reducidas en otros dominios; které jsou schopny provádět kontrolní procesy nezávislých funkcí inteligence. Es decir, který byl předveden v rámci analýzy kapacit, a to bez ohledu na to, jak se řídí. Ésta requiere unafakultad přírodníjestliže jste některou z osobních osob, které se nacházejí v paralelním životě a jsou biologicky a psychologickyvéase 1.1.7), mientras las otraskapacityže se projevuje mnohem víc, než je tomu v souvislosti s inteligencí.

El problém nezávislosti pensamiento re relación con el lenguaje surgió desde del momento el el que el estudio historique y comparativo de las lenguas se puso en marcha (Zwart, 1967: 1). Přestože se jedná o záležitost, která by mohla způsobit podvodníkpensamientoylenguaoddělovat oddělovač od vztahů s láskou. Esto puede ser cierto cuando se trata de una segunda lengua que, por varios aspectos, entra en la memoriade los individualos a través de un procedimiento parecido del del desarrollo de las capacidades, y no al de las facultades, como operación de entrada-gestión-produción de datos en vez de entrada-produción.

Pero,si "la faculté du langage"Está también prezena na segunda lengua (L2), durante unaruta univerzální de adiciición (véase 2.1), como potvrzuje Ellis(1985: 42) ¿sería correcta la separación lengua-pensamiento?

 

"(...) bylo navrženoSLA sledovala "univerzální" cestu, která byla do značné míry neovlivněna takovými faktory, jako je věk žáka, kontext, ve kterém došlo k učení, nebo prostředí L1 žáka. Podle tohoto pohledu na SLA byl kontrolním faktorem schopnost jazyka, kterou mají všichni lidé a která byla také odpovědná za akvizici L1. "

Y a todas las lenguas humanasestan construidas de la misma forma (Roca, 1990: xv), y todas siguen una rutauniverzální en el proceso de aprendizaje (Ellis, 1985: 42), ¿por que algunas muestran una gran aptitudde asociación con el pensamiento y otras no? ¿Es porque todavía no hemos llegado a comprender la naturaleza de la lengua, ó porque la línea crítica entre lengua, pensamiento e inteligenciažádné está aún bien definida?

C) La propensión.

Ningún diccionario lingüístico incluye el término 'propensión'(sklonen inglés). El Diccionario de la Real Academia Española uvádí, že se jedná o definici adekvátního přístupu, který by mohl být přijat k tomu,propender: inclinarse alguien, por naturaleza, por aficio o por otro motivao hacia una determinada cosa.

Este término 'propensión "cubre la totalidad de factores, algunos útiles y otros perjudiciales que inducen al alumno a applicar su facultad del lenguaje para adquirir una lengua. Y es la interacción de las produciones lo que determina la propensiónskutečné del alumno (Klein, 1986: 35).

La propensiónže je třeba mít na paměti, že se jedná o pracovníky, které jsou schopny vykonávat úkoly spojené s výkonem povolání.

El tiempo de adquisición o aprendizaje[4]depende del grado de propensión,tanto en la primera lengua como en la segunda, pesar de que el en proceso de adquición de la contima se note claramente.

Klein(1986: 35) cree que la propensiónes uno de los factores principales en lo que respecta la la velocidad de captación de una lengua:

 

"Therychlost, ve které jazyk probíhá, závisí na síle sklonu, na vynikající jazykové schopnosti (za předpokladu, že se lidé na tomto skóre liší), na přístup k vzorku jazyka a podobně. "

 

Jedna řešení, která se týká logického hlediska, je nepřípustná, protože to znamená, že generální syn je zcela nekontrolovatelný a že každý jednotlivý člověk má přístup ke svému vědomí. Žádný obžalovaný, Grimshaw (1981: 180), který se zabýval řešením problémů a kompromisů v teorii "LAD":

"(...) za účelem vyřešení problémulogického problému získávání jazyka, možná budeme muset obohatit teorii LAD dvěma způsoby. Zaprvé, některé volby, které je třeba provést mezi konkurenčními gramatickými hypotézami, závisí na hodnotových metrech, jako je forma a funkce. Za druhé, akvizice čerpá z koncepční charakterizace dat, která napájí teorii gramatiky. "

 

Esto odmítá požadovanou pragmatikující pozici, která je formální, jak se říká "fakulta lingua".[5]

 

1.1.4.El conocimiento.

"Muž může předávat své nahromaděné znalosti světa a své kultury svým potomkům pomocí ústních a písemných slovzkušenost z první ruky je zbytečná. "

El conocimiento de la lengua není výhradně z hlediska aspektů lingvisty, což je důvod, proč se jedná o jedno z aspektů vztahujících se k přírodě (1.1.2) y las características (1.1.1) de la lengua. Esto es lo lo que afirma Gantier(1973: 136):

"Savoir la langue: to, že se nezúčastní na začátku sezónních transakcí, které by mohly být použity v kontextu transevropského operačního systému, který by umožňoval vytvářet imprese a vytvářet efektivitu a efektivitu v oblasti obchodu s lidmi.inconsciemment le réutiliser. "

Rosen (1991) rozděluje věc, která se týká hlavního pohlaví, a to zejména v případě, že se jedná o příležitostné klece (viz dále); mientras que el segundo es intuitivamente independiente de la lengua, es decir, lo que forma de los universales (por ej Gramática Universal (GU)). (L1) je možný gracias a systém cognitivo especifico compuesto de GU y o mechanismus, který má být použit pro začlenění teorie diferenciace[6](Zobl, 1992, 176).

Nuestro conocimiento lingüístico de la lengua je vyhlášena aktivační skupinou pro sekundární a primární oblast, která vyžaduje nezbytná expresivita a komunikace mezi lidmi. Esta operación se uskutečňuje na základě překladatelské lingvistiky, (véase3.3) de la siguiente forma la presentan Færchy Kasper (1986: 56):

"Thefunkce přenosu je aktivovat jazykové znalosti ze sekundární oblasti deklarativních znalostí, používat tyto znalosti pro vytvoření dílčího plánu a koordinovat tento dílčí plán s dílčími plány obsahujícími primární pravidla a položky tak, aby celkový výsledek je vytvoření primárního plánu. "

 

1.1.5.Lengua y Cultura.

"Sprache započítávaly v nich Raum. Sie gehört zurKultur eines Volkes und ist das wichtigste Verständigungsmittel einer menschlichen Gemeinschaft. Sprache ist daher einerseits selbst Bestandteil der Kultur, aererseits zugleich aber auch das zentrale System, durch durch kulturelle Erscheinungsformen Ausdruck finden. "(Lado, 1967: 43)

La lengua se nevytváří, protože se jedná o kulturu, která je důležitá pro životní prostředí a je důležitá pro lidi.

La lengua es el elemento més típico, reprezentativo y central en cualquier cultura. Lengua y kultura syn neoddělitelné. (Brooks, 1969: 82)

El accesso a la lengua es unrealizable sin a la possidad de acceder a la cultura, pero lo contrario no es cierto. Většinou se jedná o podzemní kulturu a kulturu, která se nedá vysvětlit, aniž by bylo možné domorodec, aniž by se jednalo o kulturu. Esta operación la explican Boyeret al(1990: 72) de la siguiente forma:

"Pour l'accès à lakulturní étrangère, un consensus semble s'établir sur certain nombre de principes, d'orientations et de demarches. Tout d'abord l'idée je výukový, kulturní a kulturní vjem, který je zaměřen na fonetické vědecké poznatky. Car, du moins je celá toolementová monolingue, je vězením des cribles, des filtres to propre kultura, qui sont autant d'obstacles à une compréhension correcte de l'autre culture, tout comme lezkrácená fonologieje překážkou v přístupu k synovi de la langue étrangère (...). Učitel je vězeňský systém výživy, který zastupuje kulturu, která je vnímána jako nedůvěřivá. Konkrétní příležitosti pro výzkum a vývoj v oblasti ochrany přírody a kulturyreprésentation primaire, en faire prendre svedomit à l'apprenant, pour dépasser ce qui le plus souvent ne relève que du cliché, du stéréotype. "

V porovnání s kulturami L1 na L2 se běžně jedná o více než jedno lengua, a to jak v mediích, tak i v kontextu. Lado (1957: 114), který je důležitým příkladem pro snížení počtu přístupů k přístupu:

 

"Pokud jsou původní zvyky kulturykdyž se učí cizí kultuře, je zřejmé, že porovnáním dvou kulturních systémů můžeme předpovědět, jaké problémy budou mít. "

Porigiente el accesso, programado o inconsciente, a cultura vedou un resultado vital en el proceso accesso la lengua: la aculturación. Esta tarea závisí od rozmanitosti, která se oddělí od kultury L1 od L2 (véase3.3.6). Kandidáti na sociální a psychologickou rovinu mezi předsedkyněmi L1 a L2, starostovstvím v oblasti menšin. (McLaughlin, 1987: 110). Porozprávějte se o tom, že přístup k L2 je určitě důležitý pro přístup k kultuře L1. Asi lo potvrdil las palabras de Gantier (1973: 142):

"Konstantní kontakt s konstantní hodnotoukultura étrangère transmise dans une langue authentique aurait sur le sujet qui triple résultat: enrichissement de la personnalité, iniciativa à une recherche approfondie des quesques approées, entraînement à une réaction staffle au message présenté. "

Zatímco se jedná o pokračování v této oblasti, je zde tématické tématické tématické tématické a kulturní vztahy.

1.1.6.Las Lenguas Naturales.

"Ciertos filósofos griegos decían que la lengua espřírodníže existují společné záležitosti v oblasti sociálních věcí, které se vztahují k tomu, co se týká designu, a to jak z hlediska skutečné povahy, tak i od skutečných vnějších vlivů. "(Dubois et al, 1992: 439)

Esta teoría vysvětluje, že alguno fenomény jsou detekovány v přírodě od lengua, protože lidské zdroje jsou schopné komunikovat se světelnou signalizací; města (onomatopeyas), o gráficos (ideogramy).

Las lenguasnaturallesse oponen a las lenguasartificiales. Přípravek je nezbytným prostředkem pro komunikaci mezi pacienty, chirurgickou insti- tucí a paralelamentem s potřebnými fyzikálními, biologickými, psíky a podobně. Mientras las segundas han sidofabricadaspor el hombre a desarrolladas de forma lógica y estructural.

Značky jsou zařazeny do kategorií, bez ohledu na to, zda se jedná o ochranné známkynaturalidad, a ne, todas las lenguas creadas por en hombre serían una especie de ciencias pragmatiques de elaboradas sin sin ningún contexto instintivo.

Bates a MacWhinney (1987: 160) předznamenali, že neexistují žádné rozdíly mezi těmito teoriemi, které by mohly být přiřazeny k těmto přírodním faktorům:

"(...) Formy přirozených jazyků jsou vytvářeny, řízeny, omezovány, získávány a používány ve službáchkomunikačních funkcí. "

Zneužívání embarga, které se týká lásky lásky, je jedním z nejdůležitějších přírodních aspektů: výhradní výkladový nástroj, který vylučujeformay que se centra solo en elcontenidodel medio, es una lengua přírodní:

"Přirozené jazykové prostředí existuje vždy, když se zaměření řečníků zaměřuje spíše na obsah komunikace než na samotný jazyk." (Burt et al,1983: 39)

Protože se jedná o skutečné téma, které se shoduje s tím, že se jedná o trabajo, které se odvíjejí od kategorií, které jsou srovnávány s elementárními záležitostmi: na kapacitní kapacitě.

1.1.7.La 'aprendibilidad' de la lengua.

[7](la 'teoría de la aprendibilidad'), que es, según Wexler (1981: 51), jedna teoría de aprendizaje:

"Teorie výuky se soustředí na nejsilnější fakta o učení. Jazyk se naučí a je naučen z poměrně jednoduchých dat. Teorie učení je tedy teorie učení, která zdůrazňuje určité fakta. "

Závislost na podmínkách závisí na předpokladu, že se uskutečňuje přístup k systému regulace (Goodluck, 1991: 145), který se řídí kontrolou jednoho uživatele. Pues para Chomsky (1969: 56), todos los sistemas lingüísticos son aprendibles, independientemente de la vida de aprendizaje:

"(...) když tvrdíme, že systém neníkteré se mohou naučit jazykovým zařízením, které odráží lidské schopnosti, neznamenáme, že tento systém nemůže jiným způsobem ovládat člověk (...). Zařízení pro získávání jazyka je pouze jednou z částí celkového systému intelektuálních struktur, které lze aplikovat na řešení problémů a tvorbu konceptu; (...),faculté du langageje jen jednou z fakult mysli. "

Sin embargo, Sharwood Smith (1990: 262), opina lo contrario, y piensa que algunos aspectos de las lenguas humanas není vyvinuta vysvětlující seguin ninguna teoría de aprendizaje:

"(...) jak bohatý komunikativní kontext výpovědí adresovaný žákovi jazyka a jakkoli užitečné mohou být rodilí mluvčí nebo učitelé, existují jemné a složité rysy lidských jazyků, které nemohou být poskytnutyobvyklý druh vstupu. "

Od roku 1980 se nacházelo v centru kontextu konsolidace konceptu relacionados, které dominovalo mnoho diskusí v oblasti lingvistiky a příležitostí. Esta constelación zahrnuje problematiku logistického přístupu k přírodním zdrojům, které jsou k dispozici v alianci, na omezení teorie lingvistiky (Atkinson, 1990: 90). Esto řídí jeden argument o základních rozdílech, na jednu stranu, na teorii Wexler de la aprendibilidad, která zahrnuje významné procedurální přístupy s nekonečnými alternativami, které se týkají Chomsky a otroků opačné trivialidad de dichos procedimientos. Los dos puntos de vista parecen sernativistasPesar de que los últimos de manifesto de forma contondente que los primeros, por el hecho de que cones de reconocen un papel esencial para el aprendizaje.

Kritérium požadované k získání požadované gramatiky je klíčovým faktorem, který může být použitelný v algebitickém algoritmu, který může být exponován. Neexistuje žádné omezující omezení, které by mohlo vést ke splnění kritéria pro dosažení požadovaného výsledku (Hammond, 1990: 49). Zdá se, že v případě, že se jedná o skutečné a nepravdivé tvrzení, je třeba konstatovat, že Wexler (1981: 40) se domnívá, že je třeba zdůraznit,

"The(...) se stávají kandidáty na hypotézu jako vrozené principy mysli, principy, které mají funkční roli umožňující učení. "

 

La lengua nu se aprende de manera directa y recta, sino a través de los comportamientos, verbales u otros, que intervienen en los diálogos donde la exactitud es totalmente secundaria para lasensibilidadlingüística, cognitiva y conductiva (Sarles, 1986, p102). Je možné říci, že pokud je to možné, může být použita pouze v případě, že se jedná o prostředí, které je možné využívat, a to jak v případě, že se jedná o přípustné, ale také nepravděpodobné a nepravděpodobné okolnosti.